Od mala mě to k dětem táhlo. I když už jsem nebyla předškolákem v mateřské školce, ráda jsem se tam vracela, abych mrňatům četla pohádky. Od 9 let jsem většinu volného času trávila hrami v lese a u vody v rámci oddílu ČTU, kde jsem pak působila i jako oddílová vedoucí. Vztah ke hrám a přírodě mi zůstal doteď. Když můžu, jsem venku pořád a vymýšlet hry mi i s mými dětmi vždycky šlo lépe, než stát 4 hodiny u plotny nebo trpělivě vysvětlovat křížkový steh. Ne že bych nevařila, ale radši ty 4 hodiny strávím někde na výletě a dokrmím nás zážitky a ne že bych nezvládla křížkový steh (ten asi jako jediný), ale na to u nás byla lepší babička, tak jsem jí to s chutí přenechala.

Když mi doktoři v 19 letech řekli, že nebudu moct mít děti, stála jsem v hale nemocnice, koukala do protější chodby neonatologie, kde se maminky chlubily svými uzlíčky celé rodině a nepřála jsem si nic jiného, než být mámou. Dnes jsem dvojnásobnou a často si toto období připomínám, když se na ně rozčiluji, tak jako každá normální máma. Nevěděla jsem, jak být dokonalou mámou, i když na to máme spoustu kuchařek a vzorců chování předávaných po generace. Tak jsem se prostě snažila a dál snažím dát jim to nejlepší ze sebe, i když to samozřejmě někdy kazím. Vnímám to ale tak, že je lepší být pravdivou a autentickou a umět přiznat chyby, aby pak věděly, že každý z nás v sobě máme kromě světla i stín, který k nám patří a je třeba s ním umět pracovat, a pokud nám to nejde, máme jeden druhého.

K nápadu hlídat děti mě přivedla kamarádka, která mě doporučila své známé v době, kdy jsem se rozhodla, že chci dělat už jen práci, která mi dává hlubší smysl. Její reference o mně byla ve znění, že mám nejvychovanějšího syna ve škole :-). Začala jsem si dávat věci dohromady. Vzpomněla si na dobu, kdy jsem sama často potřebovala pomocnou vlídnou ruku, kterou by zároveň i moje děti měly rády a zapadla by k nám, do naší Takové normální rodinky, jak tomu často říkáme. Někoho, kdo by pochopil, že máma si občas potřebuje dobít baterky, aby tu zase mohla plná energie být 100% pro ně, popř. pro partnera.
Zároveň aby neměla blbý pocit, když musí být z různých důvodů v práci, nikoliv s nimi, a neměla proto výčitky. Děti jsou naše budoucnost a naděje a proto mi dává velký smysl být co nejvíce v jejich přítomnosti a provázet je.

Tak jsem tu a nabízím Vám a Vašim dětem parťáka. Někoho, kdo vnímá hloubku a jedinečnost každé dušičky a tak k ní i přistupuje a snaží se ji rozvíjet. Kdo spontánně vymyslí a zapojí se do jakékoliv „lumpárny“, zahraje na kytaru, přečte pohádku a s láskou pomazlí, když to bude potřeba.

Doplňující info:

Pětileté studium psychologických a společenských věd
Rekvalifikační kurz pracovníka v sociálních službách
Základní kurz výživového poradce